Den 17. – Cesta do Senegalu

Dnes jsme vyrazili kolem oběda z Mauritánie a míříme do Senegalu. Máme skvělý čas a tak si radostně zpíváme a volíme cestu kolem mostu přes národní park na hranice. Posledních 50km je bohužel značně bumpy a tak přijíždíme na hranice za tmy kolem půl osmé večerní. Tyto hranice byly zatím nejlepší. Hranice, kde není brána, ale zvedají se zde provazy, nebo závory. Abych to popsala ve zkratce, jsou zde tři stanoviště, jedno pro pasy, druhé pro dokumenty na auto a třetí pro úplné odepsání všech dokumentů ze země. V prvním stanovišti jsme nic neplatili, ve druhém po nás pán chtěl peníze za přijetí, ale během Járova odepisování auta mě požádal, ať mu řeknu něco česky, tak jsem se snažila ho s úsměvem naučit pár frází, ve finále jsem opakovala jako kolovrátek to samé a tak nás pustil bez placení. Třetí stanoviště chtělo hodně empatie a trpělivosti, nakonec se vyplatilo a odjíždíme bez zbytečných poplatků vstříc senegalské hranici. Zde jde vše rychle, platíme akorát passavante za auto a doufáme, že nás nechytne policie a nebude chtít pojištění auta. Ještě nás čeká náročná cesta do Saint Louise a tak šetříme energii, abychom dojeli v pořádku přespat k místnímu hotelu.

Den 18. – Saint-Louise

Ráno jsme vstávali brzy, abychom ještě navštívili místní památky Unesco, bylo to zajímavé, místní lodě zde mají tradici již dlouholetou. Po menší procházce městem opět vyrážíme na trasu. Bohužel v zácpě v centru města potkáváme policisty, kteří vyžadují pojištění, které zatím nemáme a tak nám Járovi doklady zamknout do auta dokud jim nezaplatíme tučnou pokutu. Snažím se s nimi trochu diskutovat francouzsky, ale bez odezvy a tak jdu za druhým policistou, ten mě silně vezme za rameno a vede mě za Járou. V ten okamžik mě napadá zaplatit 11tisíc franků za pokutu, říct, že jsou to naše poslední peníze a Jára bude požadovat své doklady zpátky. Nadšený moc není, ale uvolil, že s ním mohu jít do auta, aby mi vrátil Járovi doklady. Po úspěšném vyjednávání jsme rádi, že můžeme pokračovat v cestě a děláme si měsíční pojištění až do Nigérie. Je šílené horko, jsme unavení a tak si vybíráme místo na spaní u krásného baobabu a jdeme spát.