Den 20.-23. – Cestou, necestou v Guineji

Jsme druhý den v Guinee, unavení z trasy, ale plně připraveni na další dobrodružství. Projíždíme krásnými vesničkami, nakupujeme zeleninu na večeři a zastavujeme místním dětem dát pár drobností. Cesta začíná být zase náročnější, ale již se staví nová, a my jsme překvapeni, kdo ji tady staví. Cestu v Guineii staví Čína, ve většině škol jsou čínské znaky a ve větších vesnicích jsou i čínské továrny, vypadá to zde na velkou spolupráci. Ale zpátky k naší cestě… Cesty Guineou zkouší naší trpělivost, odolnost, možná i mírumilovnost. Většinou tu žádné cesty nejsou a terén je opravdu náročný. K našemu zjištění se dozvídáme, že e-víza jsou v Guinee platná pouze na pět dnů, jinak si musíte dojet do hlavního města Conakry pro razítko. Jinak musíte doplácet dalších padesát dolarů za delší průjezd. A tak plánujeme trasu na kilometry a minuty dopředu, což také není moc reálné, protože počasí se mění a cesty s ním. Je to náročné, ale příroda stojí za to, zvlášť když si můžete utrhnout čerstvé dokonalé mango přímo ze stromu a dát si ho jen tak k večeři. Každý večer a noc trávíme v divočině, každý si užíváme přírodu jinak a jsme za to moc vděční. Guinea nám dala opravdu hodně, alespoň ve mně se začalo spousta věcí měnit. Zažili jsme něžnou i drsnou Guineu, potkali spoustu zajímavých lidí, viděli jsme bohatou faunu i floru a zažili jsme zde spoustu hezkých, i těžkých chvil. A pokud vy hledáte opravdu nefalšovaná dobrodružství, Guinea Vám ho nabídne